Výstava Svět za zrcadlem

Návrh: Miroslav Kukrál, Jiří Mašek, Jakub Roček
Koncept AV obsahu:  Miroslav Kukrál, Jiří Mašek

Kurátorsý záměr: Základní jednotkou sdílené ekonomiky, ekonomiky platforem i digitálního kapitalismu jsou informace. Apple, Google, Amazon, Facebook, Microsoft, Uber, Airbnb a pár dalších jsou nosiči služeb jiných: jsou infrastrukturou. Ale nejen tržištěm, ale i kavárnou, ulicí, arénou, stadionem a sálem a ložnicí – a to vždy globální. Síťový efekt platforem způsobuje, že čím více uživatelů platforma má, tím větší je její hodnota. Tím víc je kontaktů, obchodů, lajků, sdílení, přehrání a také obsahu, protože uživatelé dodávají této infrastruktuře obsah, ony samy jsou prázdné. Facebook nemá žádnou tvář sám o sobě, Facebook je albem tváří, Google nemá vlastní stránky, Google je stránkou stránek, Amazon sám nic nevyrábí, koupit u něj lze ale cokoli. Ten ovšem, kdo provozuje síť, jako veřejný dům, ten stanovuje i jeho pravidla. A to se postupně ukazuje být stále důležitější. 

Klíčovým cílem digitálního kapitalismu je dobývání dat a jejich přeměna na hodnotu. Činnost lidí pro platformy či na sítích může být vnímána jako práce – a protože jde o práci prekarizovanou nebo zcela neplacenou – o vykořisťování. Třeba Nick Srnicek ale rozlišuje a píše o dobývání dat ve formě surovin. Tuto surovinu mohou lidé poskytovat platformě zdarma. Tak třeba majitel Facebooku může tvrdit, že Facebook vždycky byl, je a bude zdarma. Přidanou hodnotu práce datům dodává teprve jejich sběr, třídění a uchovávání, přičemž tato opracovaná, řeklo by se postaru s cílem udržet slovně podobnost s těžbou nerostů, data jsou teprve předmětem obchodu.

Kdo ovládá tok informací, kdo vlastní ten nosič, tu síť, a z nich ty informace, co odtud plynou, ten ovládá ovládající. Vektor znamená ve fyzice, jak napovídá wiki, veličinu, která má kromě velikosti i směr. Informace není jen množství. Vyráběl-li kdysi dělník v továrně velké množství stejného vyrábí dnes dnešní dělník co největší množství co nejrůznějšího – informací. Proto nemluví Mackenzie Warkjen o vektoralistech a hackerech, ale o tříděvektoralistů, tedy majitelů klíčových současných výrobních prostředků: zdrojů, nosičů, uchovávání, vyhodnocování a dalšího používání informací, a o třídě hackerů, kteří tyto informace pro ně vyrábějí. Informace nemá stejnou povahu jako fyzické výrobky, neboť ty mají jen účel, kdežto opracovaná data mají i smysl. Teprve ten je potenciálním zdrojem nadhodnoty.

Ani digitální kapitalismus se vedle práce neobejde bez dvou nerozlučných průvodců každého ekonomického systému: materiální základny zdrojů v podobě nerostů, energií a odpadu, a ideologického mraku zajišťovaného digitalizovaným vzděláváním. Svět virtuálna je i velmi fyzický a zároveň v žádném případě není hodnotově neutrální: má své vlastníky a beneficienty, chce se uchytit, udržet a reprodukovat.

I digitální kapitalismus uniká demokratickým pravidlům státu a státního práva a obdobně i z něj odvozeného práva mezinárodního. Usiluje o monopol nejen s cílem vytvářet co největší zisk, ale i proto, aby určoval pravidla, aby byl novým univerzem. Tento konkurenční boj mezi technologickými giganty o to, kdo bude platformou konečné instance – platformou pro platformy, se odehrává mimo demokratickou kontrolu: stát i mezinárodní právo sice uvažují o zdanění digitálu, ale dál nevidí.

Zatímco tedy digitální platformy řeší klíčovou metu, která jednu každou dělí od monopolu: kdo ovládne trh s digitálními platbami?, je možná úkolem společnosti zamyslet se nad otázkou, zda nemají být platformy ve veřejném vlastnictví.

Cílem naší výstavy má být zprostředkovat jejímu návštěvníkovi v naší hyper-techno-optimistické společnosti kritické informace, dát je do souvislostí, zejména ekonomických a mocenských, technooptimismus problematizovat a otevřít otázku potřeby a formy demokratické kontroly nad kapitalismem v jeho současné digitální podobě.